První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice.
Zrcadla ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu (SLO) jsou klíčovou součástí několika detektorů kosmického záření rozmístěných po celém světě. Petr Schovánek stál u samotného začátku řady významných mezinárodních projektů v této oblasti a nadále hledá cesty, jak zrcadlové systémy vylepšit, zjednodušit a zlevnit jejich výrobu při zachování parametrů.
Konference Senátu Parlamentu České republiky a Astronomické ústavu AV ČR připomněla 25. února loňské výročí 60 let existence Evropské jižní observatoře a zapojení České republiky jako první členské země ze střední a východní Evropy do této instituce. Setkání proběhlo za účasti generálního ředitele observatoře profesora Xaviera Barconse.
Ondřej Haderka vede desátým rokem olomouckou Společnou laboratoř optiky (SLO) – pracoviště, které provozuje Sekce optiky Fyzikálního ústavu společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Místo, kde vznikají ohromná zrcadla pro vesmírné observatoře a zabývají se astrofyzikou, ale kde se vede i výzkum v oblasti kvantové optiky a laserů.
Dnešní oznámení Královské švédské akademie věd o udělení Nobelovy ceny za fyziku trojici Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger je nečekané, ale naprosto zasloužené. Všichni tři laureáti se zásadním způsobem přičinili o významný vědecký pokrok, a to hned v několika směrech.
Ivana Víšová ze Sekce optiky získala se svou disertační prací na téma „Studium interakcí funkčních povrchů s biologickými systémy“ druhé místo v prestižní Ceně Wernera von Siemense. Kromě ní vyhrála ještě Bolzanovu cenu udělovanou Univerzitou Karlovou a cenu Visegrádské čtyřky pro mladé vědce. Její cesta k fyzice přitom nebyla úplně přímočará, původně se chtěla stát egyptoložkou. A Egypt je její velkou vášní dodnes.
První spršky sekundárního kosmického záření způsobené interakcí primární částice v atmosféře zaznamenal ve středu 23. února Čerenkovský dalekohled SST-1M. Ten bude měřit gama záření o vysoké energii ze zdrojů v naší Galaxii i ze vzdálenějších míst vesmíru. Na projektu se podílí mezinárodní konsorcium pracovníků z Akademie věd ČR, Švýcarska, Polska a Ukrajiny.
Naši kolegové Jan Berger, Maksym Buryi a Ladislav Chytka převzali na slavnostním ceremoniálu v pražské Lannově vile v úterý 29. června 2021 z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové prestižní akademickou prémii pro vědce do 35 let.
V pátek 21. srpna 2020 zemřel ve věku 57 let Mgr. Georgi Ivanov, který celý svůj profesní život spojil s Fyzikálním ústavem AV ČR. Odešel tiše, v kruhu svých nejbližších, po dlouhé těžké nemoci.
Doktor Keprt byl spolutvůrcem zavedení optické holografie v České republice a byl významným odborníkem v oblasti stavby nestandardních strojů a zařízení na bázi optiky. Podílel se na zakládání Společné laboratoře optiky, kterou FZU vede v úzké součinnosti s Univerzitou Palackého.
Unikátní kvantové pravítko, které může v budoucnu výrazně zvýšit výpočetní rychlost umělé inteligence a také posílit bezpečnost kvantové komunikace, se podařilo experimentálně sestrojit odborníkům ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR.
Ocenění bylo uděleno za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera, jenž se stal v uplynulém desetiletí nejvýznamnějším světovým centrem pro výzkum ultraenergetického kosmického záření.
