Výzkum

Projekt FerrMion je zaměřen na výzkum a vývoj technických aplikací feroických materiálů, jako jsou feroelastické slitiny s tvarovou pamětí či multiferoika kombinující jedinečné elektrické, magnetické a mechanické vlastnosti. Plánovaný výzkum pokrývá široké spektrum fyzikálních a technických oborů a slibuje aplikace v energetice, lékařství či robotice. V rámci projektu bude v areálu akademických ústavů v Praze Na Slovance zprovozněno jedinečné zařízení pro charakterizaci materiálů 3D atomární sondou, která bude první svého druhu v České republice.

Jádrem programu SenDISo je vývoj nové generace detektorů a chemicko-biosenzorických řešení. Interdisciplinární výzkum se zaměří na tvorbu technologií pro monitorování životního prostředí (přenosné senzory těkavých organických sloučenin sloužící k monitorování znečištění), zlepšení lékařské diagnostiky (objev a analýza stopových množství biomarkerů umožňujících bojovat proti závažným onemocněním) a radioterapie a kontroly kvality v průmyslu. Nové nástroje mimo jiné umožní citlivost na úrovni jednotlivých (bio)molekul a otevřou tak dveře objevům v oblasti věd o živé přírodě a včasné diagnostice závažných onemocnění, jako je rakovina.

Výzva Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) patří mezi jednu z nejvýznamnějších českých grantových výzev s celkovou alokací 12,2 miliardy korun, která má za cíl umožnit českému výzkumu dosáhnout evropské a světové špičky. 

Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. 

Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevené ou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat třetí altermagnetickou větev teoreticky předpovězenou vědci z Prahy a Mohuče před několika lety.

Vědecký tým Fyzikálního ústavu AV ČR vyvinul inovativní biosenzor schopný rychlé detekce nebezpečného zlatého stafylokoka (S. aureus) v mléčných výrobcích. Tato nová metoda je schopna vyhodnotit, zda je vzorek kontaminovaný již za 30 minut, oproti 24 hodinám potřebným u tradičních kultivačních metod.

Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA s rozpočtem 1,75 miliardy euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, při nichž Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií.