Výzva Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) patří mezi jednu z nejvýznamnějších českých grantových výzev s celkovou alokací 12,2 miliardy korun, která má za cíl umožnit českému výzkumu dosáhnout evropské a světové špičky.
V úvodu svého novoročního projevu poděkoval ředitel Michael Prouza na všech třech pracovištích zaměstnancům za zvládnutí nelehké situace v roce 2023, kdy se díky společnému úsilí podařilo překonat všechna úskalí.
Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na španělském ostrově La Palma. Třetí dalekohled, Mini-MegaTORTORA, je instalován v ruském Nižním Archizu. Mezinárodní tým publikoval studii tohoto mimořádného zdroje v květnovém čísle časopisu Nature Astronomy.
Rádi bychom vás upozornili na zajímavý dokument, který nám poskytl Tomáš Fischer, syn profesora Jana Fischera, našeho dlouholetého pracovníka, který zemřel letos v únoru ve věku nedožitých 90 let. Jan Fischer patřil ke generaci zakladatelů Fyzikálního ústavu jako byli Luděk Pekárek, Jan Fousek, Václav Janovec, Jan Kaczér, Miroslav Trlifaj, Zdeněk Frait a další. Oblastí jeho zájmu byla teoretická fyzika elementárních částic, v níž dosáhl významných výsledků.
Má smysl vydávat tištěný časopis, který se zabývá propagací fyziky? Touto kontroverzní otázkou zahájil diskusi o budoucnosti popularizace fyziky ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza. Debata se konala v pondělí 24. října u příležitosti oslav 150. výročí časopisu pro fyziku v zaplněném sálu budovy SOLID21 a následovala po odborných přednáškách věnovaných historii fyziky a její popularizace.
První a jedinečná instalace zobrazovacích Čerenkovových teleskopů vysokoenergetického záření gama na území České republiky byla úspěšně dokončena na observatoři v Ondřejově. Oba teleskopy se tak staly zcela největšími optickými dalekohledy u nás.
Letos je tomu právě deset let, co Evropská komise a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky schválily dva unikátní laserové výzkumné projekty ELI Beamlines a HiLASE.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR zveřejnilo 1. února 2021 upravené Rámcové vzdělávací programy, kde došlo k výrazné redukci témat při výuce fyziky na základních školách. Ze vzdělávacího programu byly například vyškrtnuty Newtonovy zákony či výklad o přeměnách různých forem energie. Představitelé Fyzikálního ústavu AV ČR se připojili k otevřenému dopisu ministru školství Robertu Plagovi.
Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů.
Jedna z prvních dodávek z plánované týdenní produkce 50 000 kusů směřuje do ústavů Akademie věd ČR, kde vědci testují vzorky na přítomnost koronaviru.
O temné energii toho vědci dodnes moc neví. Zabírá přitom přes sedmdesát procent prostoru ve vesmíru. Mezinárodní tým vědců proto zahájil výjimečný pětiletý program DESI, ve kterém bude zkoumat nejen temnou energii, ale také gravitaci.
V areálu Akademie věd ČR (AV ČR) na pražském Ládví vyroste do dvou let nové centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek, která podle AV ČR patří k jedné z nejrychleji se rozvíjejících oblastí svého oboru.
