Vědecký tým Fyzikálního ústavu AV ČR vyvinul inovativní biosenzor schopný rychlé detekce nebezpečného zlatého stafylokoka (S. aureus) v mléčných výrobcích. Tato nová metoda je schopna vyhodnotit, zda je vzorek kontaminovaný již za 30 minut, oproti 24 hodinám potřebným u tradičních kultivačních metod.
Vědkyně a vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví. Jejich cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy během pandemie onemocnění COVID-19. Tým z Laboratoře funkčních biorozhraní pod vedením Hany Lísalové vyvinul pro testování speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám. Výzkum byl nedávno zveřejněn v prestižním vědeckém časopise Journal of Travel Medicine.
Biočip je rychlý jako antigenní test a zároveň spolehlivý jako metoda PCR. Tým vědců pod vedením Hany Lísalové dosáhl nejdůležitějšího milníku při vývoji unikátního systému na detekci viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti.
Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je o krok blíže k využití v praxi. Jedinečná technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy.
Interdisciplinární výzkum Laboratoře biofyziky se zabývá vlivem fyzikálních faktorů na procesy utvářející chování a funkčnost buněk. Akademie věd ČR jej podpořila poskytnutím prostředků na pořízení průtokového cytometru CytoFLEX Beckman Coulter.
Objevovat přímo virové částice na rozdíl od náročného zjišťování protilátek v těle pacientů by mohla v dohledné době umožnit technologie vyvíjená skupinou Hany Lísalové z Oddělení optických a biofyzikálních systémů FZU.
Biosenzor, který má odhalit koronavirus v tekutinách i na površích vyvíjejí vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV).
Prémie Lumina quaeruntur se snaží zaplnit mezeru mezi juniorskými granty a programy pro etablované vědce na druhé straně. Akademie věd představila na slavnostním ceremoniálu program i jeho prvních šest laureátů. Mezi oceněnými je i RNDr. Hana Lísalová, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Až čtyři miliony korun za rok mohou nově získat na svůj výzkum vědci mladé a střední generace. Peníze mohou čerpat z programu Lumina. Jednou z českých nositelek je i Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR zabývající se vývojem specializovaných funkčních povrchů a inovativních materiálů
Prestižní ocenění spojené s finanční odměnou udělované Akademií věd České republiky vynikajícím mladým vědcům a vědkyním se každoročně udílí již od roku 2002.
Za fyziku byl oceněn Jan Ebr z oddělení astročásticové fyziky, Hana Lísalová se svým výzkumem optických biosenzorů a funkčních povrchů, Olexandr Stetsovych, který je spoluautorem řady významných prací a Jakub Železný za svůj výzkum v oblasti antiferomagnetické spintroniky.
