Čtyřiadvacet mladých talentovaných vědců, z nichž pět pochází z Fyzikálního ústavu, převzalo ve středu 21. června 2023 prestižní cenu Otto Wichterleho. Slavnostní ceremoniál udělování proběhl v pražské Lannově vile za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové.
Čtyřiadvacet mladých talentovaných vědců, z nichž pět pochází z Fyzikálního ústavu, převzalo ve středu 21. června 2023 prestižní cenu Otto Wichterleho. Slavnostní ceremoniál udělování proběhl v pražské Lannově vile za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové.
„Tito mladí vědci a vědkyně s obrovským zápalem pro svůj obor jsou budoucností Akademie věd a celé české vědy. Jsem ráda, že je můžeme v jejich rozletu podporovat. A věřím, že se mezi nimi objeví i další Otto Wichterle,” uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Prémie pro vědce do 35 let
Ocenění udělované Akademií věd za vynikající výsledky ve vědeckém výzkumu je určeno talentovaným mladým vědcům a vědkyním, kteří se vyznačují excelentními výsledky ve svých oborech a dosáhli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.). Důležitým kritériem pro nominaci je také věk laureátů, který nesmí přesáhnout 35 let v době podání návrhu, a to bez započítání doby rodičovské dovolené.
Petr Hauschwitz
Petr Hauschwitz z Centra HiLASE významně přispěl k rozvoji výroby přesných periodických mikro- a nanostruktur, která je velmi žádaným oborem s vysokým potenciálem a celospolečenským užitkem. Petr Hauschwitz se zaměřuje na využití těchto struktur pro snížení tření, modifikaci povrchových vlastností a vytváření antibakteriálních povrchů.
Spolu se svým týmem drží Petr Hauschwitz dva světové rekordy v produktivitě a počtu svazků při nanoobrábění. V roce 2021 jej časopis Forbes zařadil do žebříčku talentovaných „30 pod 30“. Jako vedoucí týmu se podílel na úspěšném řešení tuzemských i mezinárodních projektů ve spolupráci s průmyslem. Získal zkušenosti ze zahraničních stáží ve významných institucích a své výsledky prezentuje na mezinárodních konferencích.
Aktivně se zapojuje také do popularizace vědy. V současnosti se zaměřuje na efektivní laserové strukturování povrchů pro zlepšení biokompatibility implantátů a omezení adheze bakterií.
Filip Křížek
Filip Křížek se v Oddělení spintroniky a nanoelektroniky zaměřuje na vývoj nových spintronických materiálů. Zkoumá jejich strukturní, magnetické a elektronické vlastnosti. Úspěch během stipendia na prestižní univerzitě ETH jej dovedl k navázání nové spolupráce s ETH/IBM v Curychu. Na ETH dále aktivně působí, vede zde doktorského studenta.
Významným úspěchem Filipa Křížka je i nedávný objev atomárně ostrých doménových stěn ve vysoce kvalitních tenkých vrstvách antiferomagnetického CuMnAs. Takto ultramalé magnetické struktury nebyly dříve v magnetických systémech pozorovány a soudilo se, že nemohou existovat.
Pozorování těchto nekonvenčních magnetických nanostruktur bylo možné díky mezinárodní spolupráci a moderním technikám transmisní elektronové mikroskopie. Tato práce má významné dopady pro porozumění magnetismu a budoucí vývoj vysoce škálovatelných magnetických digitálních a neuromorfních IT zařízení. Filip Křížek publikuje často výsledky své práce v prestižních časopisech.
Tomáš Neuman
Tomáš Neuman dokázal i přes svoji krátkou kariéru významně přispět k současnému pochopení interakce světla s hmotou. Jeho teorie popisující proces světelné emise ve skenovacím tunelovém mikroskopu je obecně akceptovatelnou teorií v komunitě rastrovací mikroskopie. Tato nově vznikající technika vědcům umožňuje studovat optické vlastnosti vzorků v nanoměřítku. Během postdoktorandského výzkumu na Harvardu Tomáš Neuman také přispěl k nové oblasti výzkumu zaměřené na kvantové technologie. Mladý vědec působil i na univerzitách ve Francii nebo Španělsku.
Tomáš Neuman má na svém kontě řadu publikací v prestižních vědeckých časopisech. Ocenění získal již za svoji magisterskou práci. Vysoké učení technické v Brně mu za ni udělilo Cenu Josefa Hlávky. Doktorandský titul získal na univerzitě ve Španělsku – University of the Basque Country.
Andrea Školáková
Andrea Školáková působí ve výzkumné skupině Materiálů s řízenou mikrostrukturou. Ve Fyzikálním ústavu zavedla výzkum vysokoentropických slitin, které jsou vhodné např. pro bioaplikace, kosmický a automobilový průmysl.
Jako první na světě se jí podařilo v disertační práci na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze vysvětlit mechanismy a kinetiku vzniku intermetalických sloučenin při reaktivní sintraci (spékání práškové směsi).
Inovativní chemické složení slitin, které mladá vědkyně navrhuje a zkoumá, umožňuje dosahovat excelentních mechanických vlastností při použití v bioaplikacích. Jejím cílem je navíc připravit slitiny tak, aby měly mechanické vlastnosti co nejpodobnější lidské kosti a bylo možné je použít jako trvalý implantát. Výsledky výzkumu naleznou uplatnění pro přípravu staticky zatěžovaných součástek v průmyslu.
Andrea Školáková je přední odbornicí v oblasti fyzikální metalurgie, o její hloubce teoretických poznatků a porozumění struktuře a mechanickým vlastnostem moderních kovů svědčí i její hojná publikační činnost.
Gwladys Steciuk
Gwladys Steciuk působí v Oddělení strukturní analýzy a patří ke světové špičce v analýze konkrétních struktur mikrokrystalických minerálů. Zaměřuje se zejména na strukturní charakterizaci vzorků sekundárních minerálů pomocí 3D elektronové difrakce ve spolupráci s odborníkem na mineralogii Dr. Jakubem Plášilem.
Mladá vědkyně se podílela na řadě projektů týkajících se vývoje metod elektronové difrakce a jejich aplikace v materiálové vědě. Spolupodílela se na vývoji programu PETS2, který jako jediný na světě poskytuje potřebná data pro aplikaci dynamické teorie difrakce při zpřesňování struktur z elektronové difrakce (hlavním autorem programu je Lukáš Palatinus). Je první autorkou článku o aplikaci přímé elektronové difrakce na struktury krystalografických dvojčat.
Gwladys Steciuk byla a je klíčovou členkou týmu několika prestižních projektů, je autorkou nebo spoluautorkou řady článků v impaktovaných časopisech.
Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky je pojmenována po profesoru Otto Wichterlem, významném českém chemikovi mezinárodního renomé, který se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Toto ocenění se uděluje od roku 2002 a je spojeno s finanční odměnou ve výši 330 tisíc korun, která je rozdělena do tří let. Dosud se jí dostalo více než 500 laureátům a laureátek, kteří si tímto oceněním získali uznání za svůj výjimečný přínos vědě a výzkumu.