Ve středu 14. června odešel ve věku 70 let náš kamarád a spolupracovník RNDr. Miloš Lokajíček, CSc., dlouholetý pracovník Sekce fyziky elementárních částic Fyzikálního ústavu AV ČR. Miloš se podílel na téměř všech klíčových experimentech, kterých jsme se zúčastnili a výrazným způsobem do nich přispěl především v oblasti sběru a zpracování experimentálních dat.
Svou kariéru začal v polovině 80. let minulého století v experimentu na urychlovači v Serpuchově, který zkoumal srážky protonů s protony a později i deuteronů s antideuterony ve vodíkové bublinové komoře Ludmila. Po získání hodnosti CSc. v roce 1984 se ještě v SÚJV Dubna zapojil současně i do experimentu DELPHI na urychlovači LEP v CERN, který sehrál klíčovou roli při vstupu České republiky do CERN v roce 1993. Na tomto experimentu pracoval v letech 1990–93 v CERN.
Po návratu do Fyzikálního ústavu stál u zrodu účasti českých fyziků v experimentu ATLAS na urychlovači LHC, jehož výstavba byla schválena v roce 1994. Společně s dalšími pracovníky Fyzikálního ústavu a kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty UK inicioval konstrukci hadronového kalorimetru TileCal experimentu ATLAS a v prostorách bývalých garáží Fyzikálního ústavu vybudoval laboratoř pro sestavení a testování submodulů kalorimetru. Hadronový kalorimetr TileCal je jednou ze tří hlavních komponent detektoru ATLAS a submoduly vyrobené ve Fyzikálním ústavu spolehlivě pracují dodnes.
Již od doby účasti v experimentech Ludmila a DELPHI se Miloš Lokajíček zaměřil také na počítačové zpracování dat, které se s postupem doby stalo stejně důležitou součástí experimentů jako detektory samotné. Již v polovině 90. let vybudoval ve Fyzikálním ústavu počítačovou farmu pro zpracování a modelování dat, která dnes slouží několika velkým experimentům v částicové i astročásticové fyzice.
V roce 1997 inicioval spolu s kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty UK účast v experimentu D0 na urychlovači Tevatron ve FNAL v USA. Účast v tomto experimentu byla důležitá pro přípravu mladých fyziků v experimentu ATLAS, jehož výstavba v té době začínala. Po ukončení provozu urychlovače Tevatron v roce 2011 se mu podařilo v roce 2016 získat financování výzkumné infrastruktury Fermilab-CZ s postupným přechodem na program neutrinové fyziky. Pracoval na experimentu NOvA a svých zkušeností a kontaktů v CERN využil také pro budoucí experiment DUNE v USA.
Plody Milošovy práce jsou v našem ústavu dobře viditelné, ať už jde o zmiňované počítačové centrum nebo laboratoře pro experimenty v CERN a Fermilab. V klíčových letech 1993–2014 Miloš Lokajíček také vedl a koordinoval naše aktivity v těchto oblastech coby vedoucí oddělení pro zpracování dat a vývoj detektorů. Dosah jeho práce sahá daleko za hranice našeho ústavu. V rámci ČR je to koordinace aktivit českých institucí ve Fermilab a rozvoj zpracování dat. Byl také dlouholetým členem Výboru pro spolupráci ČR s CERN. Mezinárodní renomé pak dokumentují četná členství v řídících výborech experimentů a projektů a množství konferencí, které spoluorganizoval. Mezi nejvýznamnější patří např. ACAT 2014, CHEP2009, D0 Week 2008 a ATLAS Week 2003.
Milošova kolegialita a kamarádství budou nám všem chybět.
Alexander Kupčo
Jiří Chýla