V úvodu svého novoročního projevu poděkoval ředitel Michael Prouza na všech třech pracovištích zaměstnancům za zvládnutí nelehké situace v roce 2023, kdy se díky společnému úsilí podařilo překonat všechna úskalí.
„Museli jsme relativně hluboko sáhnout do našich rezerv. Myslím si, že přibližně asi polovinu Rezervního fondu jsme za uplynulý rok spotřebovali, ale podařilo se nám v ústavu zachovat kvalitní a cenné týmy ve vědecké i administrativní oblasti bez jakéhokoli propouštění,“ uvedl Prouza a dodal, že v následujících letech nemusíme díky úspěchům v soutěži OP JAK v této praxi pokračovat.
V Operačním programu Jan Amos Komenský získal Fyzikální ústav tři projekty a na třech dalších se podílí jako partner. Z celkově alokovaných více než 12 miliard korun pro úspěšné projekty ve zmíněném programu získává FZU více než miliardu korun. Částku budou úspěšné týmy čerpat až do poloviny roku 2028.
Před koncem roku 2023 byly vyhlášeny i výsledky výzvy OP JAK pro výzkumné infrastruktury, v nichž uspělo šest infrastruktur s účastí FZU – CzechNanoLab, MGML, PALS, CERN, AUGER i CTA. Jedinou neúspěšnou infrastrukturou pro nás je FERMILAB. „Výzva byla investiční, tedy primárně na pořízení přístrojů a dalších zařízení, ale je tam jistá malá část i na podporu mezd, což nám pomůže nejen v roce 2024, ale i v těch následujících,“ komentoval Prouza výsledky. Bohužel některé z infrastruktur FZU se přes úspěch v soutěži musí vypořádat s významným krácením financování.
Naopak pozitivní zprávou roku 2023 je navýšení rozpočtu Akademie věd přibližně o 7 %, ke kterému došlo v rozporu s pesimistickými očekáváními, která převládala ještě v polovině roku 2023. Akademie sice musí dostát závazkům a podpořit přestavbu komplexu budov pro tři ústavy z třetí vědní oblasti v Hybernské ulici a na základě rozhodnutí vlády ČR také financování upgradu tokamaku v Ústavu fyziky plazmatu, přesto může Fyzikální ústav podle ředitele počítat s více než 5% navýšením příspěvku na dlouhodobou činnost od Akademie věd. „V absolutních číslech to je něco přes 26 milionů korun, které dostáváme navíc. Pozitivní pro vás všechny je, že celou touto částkou navýšíme institucionální mzdy,“ sdělil ředitel.
Za méně pozitivní zprávu označil Prouza situaci ohledně nákladů za elektřinu. Ačkoli cena silové elektřiny klesla, distribuční náklady vzrostly o více než 40 %, a tak ve srovnání s loňským rokem bude FZU za energie platit přibližně o 2 miliony více. V současné době již neexistuje vládní podpora snižující dopady za vysoké ceny energií, ale dosti významně tuto pomoc stále supluje Akademie věd.
Nejkritičtější bude podle ředitele v letošním roce investiční rozpočet, ze kterého ústav potřebuje spolufinancovat projekty, pořizovat přístroje a provádět rekonstrukce a kde je přímý příspěvek Akademie letos dvakrát až třikrát menší, než je potřeba. Proto bude nutné hledat řešení pro financování. Nejistá zatím zůstává i stavba nové energeticky pasivní budovy na Slovance, jež by řešila nedostatek prostoru pro některé sekce. Aktuálně čekáme na konečné vyjádření Státního fondu životního prostředí ČR stran možné dotace na tuto stavbu.
V závěru proslovu Prouza připomněl proběhlé oslavy 70 let Fyzikálního ústavu – úspěšnou řadu přednášek věnovaných historii sekcí, společenskou akci v Rudolfinu i anketní hlasování o významných osobnostech ústavu. Na základě jeho výsledku se plánují pojmenovat přednáškové sály po Janu Taucovi na Cukrovarnické, Adéle Kochanovské v SOLIDu a Vladimíru Dvořákovi v hlavní budově na Slovance.
„Doufám, že nás čeká úspěšný rok 2024, plný výzev, ale i příležitostí pro další rozvoj Fyzikálního ústavu. Máme se na co těšit nejenom v lednu, ale i v průběhu celého roku a doufám, že se nám společnými silami podaří ústav posunout zase o kousíček dál,“ zakončil svůj projev Prouza.