„Jsem velmi potěšen, že akademie vyhověla naší žádosti o udělení této prestižní hodnosti našim čtyřem mimořádně zasloužilým a excelentním pracovníkům a že tímto krokem bude oceněn jejich významný přínos ve světě vědy,“ uvedl při zahájení předávání ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza.

Slavnostní akt pokračoval představením trojice aktivně působících vědců z oddělení radiační a chemické fyziky a zástupce z oddělení optických a biofyzikálních systémů. Diplom z rukou předsedkyně Evy Zažímalové následně převzal Jaromír Hrdý, Jarmila Kodymová, Oldřich Renner a Karel Rohlena. Fyzikální ústav má tak nově sedmnáct emeritních pracovníků Akademie věd ČR, mezi které patří například i bývalý ředitel ústavu Karel Jungwirth, jenž se významně podílel na zřízení Badatelského centra PALS.

Obrázek

Zobrazit všech 15 fotografií

Jarmila Kodymová se stala po Miladě Glogarové, odbornici na kapalné krystaly, druhou ženou, jež získala tento status. „Paní doktorka Kodymová je respektovaná a velmi úspěšná vědecká pracovnice. Potkávala jsem ji na konferencích, kde úspěšně vedla sekce věnující se problematice jejího výzkumu,“ uvedla profesorka Helena Jelínková z Českého vysokého učení technického v Praze. Ta jmenování paní doktorky emeritní pracovnicí podpořila při hlasování rady ústavu svým hlasem.

„Nominace na ocenění mého více než 55letého působení v ústavu mě velmi potěšila, stejně jako mého manžela a děti, i když jsem na ně občas kvůli své profesi neměla tolik času, jak bych si byla přála. Za jejich podporu jsem jim moc vděčná,“ přiznala Kodymová a dodala: „Díky statutu emeritního pracovníka nyní můžu zůstat v kontaktu s kolegy na svém pracovišti, účastnit se odborných seminářů apod.“

„V mém věku lidé žijí ze zkušeností a úplně novou teorii nevymyslíte, stejně jako se nenaučíte japonsky nebo čínsky. Je to také otázka, na co si ještě troufáte a zda je někdo ochotný váš výzkum finančně podporovat, protože bádat doma experimentálně jako amatér v mém oboru prostě nejde. Rád bych tedy dokončil rozpracovaná témata a dovedl výzkum do fáze publikace v Nature Communication,“ sdělil Oldřich Renner své plány na letošní rok.

Význam prací Oldřicha Rennera a Jaromíra Hrdého pro efektivní studium jemné struktury látek a extrémních stavů hmoty zdůraznil Libor Juha, vedoucí Oddělení radiační a chemické fyziky FZU. „Jimi využívané rentgenové záření proniká do hloubky elektronového obalu atomů stejně jako do velmi hustého plazmatu. Tyto jinak obtížně zkoumatelné objekty lze v rentgenovém spektrálním oboru sledovat s velmi vysokým rozlišením. K rozvoji příslušných technik a metod oba badatelé výrazně přispěli,“ uvedl Juha a vyzdvihl i přínos dalších dvou oceněných: „Důležitost výzkumu Jarmily Kodymové jak pro samotnou laserovou vědu a techniku, tak pro její aplikace vyplyne z faktu, že kyslík-jódový chemický laser COIL je nejkrátkovlnnější plně autonomní chemický laser. Lze jej tedy umístit například na palubu letadla nebo provozovat v radiačně hostilním prostředí při dekomisionování vysloužilých jaderných elektráren. Unikátní postavení Karla Rohleny mezi teoretiky plazmatu je dáno především tím, že jako jeden z mála dokázal významně přispět do fyziky jak nízkoteplotního, tak vysokoteplotního plazmatu.“

„Jsem rád, že máme mezi sebou tak skvělé emeritní pracovníky, a přeji nejenom jim, ale všem hodně zdraví, spokojenosti v roce 2024 i za jeho horizontem,“ popřál v závěru ceremoniálu ředitel Prouza.

RNDr. Jaromír Hrdý, DrSc.

Jaromír Hrdý je autorem více než 80 publikací v mezinárodních recenzovaných vědeckých časopisech a také jednoho objevu. Svůj výzkum zaměřený na rentgenovou spektroskopii, rentgenovou difrakci a s tím související rentgenovou krystalovou optiku (zejména pro synchrotronové záření) rozvíjí více než 60 let a dodnes působí v Sekci optiky, kde založil skupinu rentgenové optiky. Více

Ing. Jarmila Kodymová, CSc.

Jarmila Kodymová zahájila vědeckou kariéru v oboru biofyziky, ale později se zaměřila na výzkum v oblasti plazmochemie a plazmofyziky molekulárních plynů v nízkoteplotních elektrických výbojích. Vedle pulsního fotodisociačního laserového systému PERUN I se jejím hlavním vědeckým zájmem posléze stal alternativní způsob čerpání jódového laseru chemicky generovaným elektronově excitovaným molekulárním kyslíkem, tzv. singletovým kyslíkem. Pro tento výzkum vybudovala nové laboratoře a vytvořila tým zabývající se experimentálním a teoretickým studiem řady fyzikálně-chemických problémů spojených s činností kontinuálního chemického kyslík-jódového laseru, tzv. COILu (z Chemical Oxygen-Iodine Laser). Více

Ing. Oldřich Renner, DrSc.

Po dokončení studia na Českém vysokém učení technickém v Praze v roce 1965 začal Oldřich Renner svou vědeckou kariéru v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV, kde se věnoval studiu tenkých vrstev a multivrstev pomocí různých metod difrakce rentgenového záření. Postupně se specializoval na rentgenovou spektroskopii a zobrazování o velmi vysokém rozlišení. Více

RNDr. Karel Rohlena, CSc.

Karel Rohlena je odborníkem na teorii nízkoteplotního i vysokoteplotního hustého plazmatu a zakladatelem oboru vytváření a zkoumání plazmatu výkonovými lasery v Čechách. Svou dlouholetou vědeckou i organizační aktivitou sehrál klíčovou roli při vybudování komplexu laserových systémů PERUN a dále systému Prague Asterix Laser System (PALS) ve společné laboratoři FZU a Ústavu fyziky plazmatu a následnými projekty HiLASE a ELI Beamlines v České republice. Více

Statut emeritního vědeckého pracovníka AV ČR je udělován významným vědeckým pracovníkům jako ocenění za jejich celoživotní úspěchy v oblasti vědecké práce a za zásluhy o rozvoj pracoviště a vědního oboru. Nominaci na udělení tohoto statutu předkládá ředitel pracoviště, kterou následně projedná a schválí rada daného pracoviště. Emeritní vědecký pracovník AV ČR je jmenován předsedkyní AV ČR a má právo pravidelně navštěvovat pracoviště, být informován o jeho aktuální činnosti a být zván na významné akce organizované pracovištěm.